Karol Kováč o stresu a vyčerpání během pandemie.
Pandemie je s námi už přes rok, narušila ve společnosti zaběhnutý systém, naši svobodu a pracovní režim. Strach a úzkost má negativní vliv na psychickou pohodu dospělých i dětí. Navíc snaha snížit sociální kontakt může vyvolávat pocity izolace a osamělosti, a to zvyšuje stres a úzkost.
Psycholog Karol Kováč z Institutu stresu v rozhovoru pro INDEX tvrdí, že do pandemie Slováci šli vyčerpaní a nevěnovali dostatek času odpočinku.
„Na Slovensku jsme zaznamenali rozmach úzkostných poruch, který je sedminásobně vyšší než před pandemií, v případě depresí až desetinásobně,“ upozorňuje v rozhovoru s tím, že po odeznění pandemie se ve společnosti může objevit posttraumatický stresový syndrom.
Co se v rozhovoru dočtete:
Jak řešit stresové situace?
Co dělat v situaci, kdy ztratíte práci?
Proč Slováci vstupovali do pandemie vyčerpaní a jaké následky to může mít?
Jak sladit práci z domu s rodinnými povinnostmi?
Je návštěva psychologa stále stigmatem?
Mohu mluvit za sebe. Chodí k nám do Trnavy klienti iz Bratislavy. Když se jich ptám, proč si nehledají lokálních psychology, zjišťuji, že oslovili i jiných kolegů, ale mají plné pořadníky. Čekací doba je dlouhá. U psychiatrů je situace ještě horší. Před pandemií se na psychiatra čekalo tři až šest měsíců. Pokud máte depresi a pokusíte se objednat nyní na začátku dubna, pravděpodobně dostanete termín v červenci. A to je obrovský problém.
Situace s duševním zdravím se u Slováků tak zhoršuje?
Od roku 2015 sledujeme, jak jsou na tom lidé s vyčerpáním, které souvisí se stresem. Míru vyčerpání sledujeme diagnostikou autonomního nervového systému účastníků. Každý rok navštívíme 24 Slovenská měst a testujeme denně 70 až 85 lidí.
Karol Kováč (37)
Psycholog a zakladatel Institutu stresu.
Je to organizace, která vznikla s cílem pomáhat lidem efektivněji zvládat stresové situace.
Psychologii vystudoval na Univerzitě sv. Cyrila a Metoděje v Trnavě.
Za ta léta máme vzorek 12 tisíc účastníků, z níž vyplývá, že více než polovina lidí je vyčerpaných. Jinými slovy každého druhého člověka zastihla pandemie oslabenejšieho a vyčerpanejšieho, se sníženou schopností umět efektivně čelit zátěžím.
To znamená, že druhá vlna pandemie a prudký nárůst úmrtí je částečně způsobeno i oslabeným organismem?
Data, která máme k dispozici, to naznačují. Unavený, vyčerpaný organismus se projevuje i sníženou imunitní činností, čímž vzniká vyšší predispozice na vznik a rozvoj onemocnění. Před pandemií téměř 70 procent námi měřených Slováků vykazovalo vyšší úrovně stresu.
To znamená, že příchod covidu-19 zastihl značnou skupinu lidí už na začátku vyčerpanou. To vše v situaci, kdy každý z nás potřeboval síly na to, aby se zorientoval, vytvořil novou strategii přežití v soukromém i v pracovním životě. To se mohlo projevit na prožívané až chronické únavě, větší psychické a emoční labilitě a vyhoření. Metaforicky řečeno, potřebovali jsme se opřít a sáhnout do rezerv, u mnohých nebylo z čeho čerpat.
